Vydařená víkendovka

Na začátku postní doby jsme společně s rodinami s dětmi prožili nádherný víkend na Svatém Hostýně. Po příjezdu jsme se ubytovali v poutním domě, seznámili se, povečeřeli a čekala nás dobrodružná výprava večerní krajinou za velmi větrného počasí. Měli jsme pomoci najít ukradený zlatý míč, a to se nám podařilo - uvnitř ukrýval poklad v podobě biblických citátů pro náš život. Po společné modlitbě jsme se rozešli do svých pokojíčků a krásně se nám usínalo.
V sobotu ráno jsme ochutnávali buchty a koláče od našich maminek. Po snídani jsme si začali barvit květináče, a pak naše kroky směřovaly do baziliky na mši svatou. Protože to byla 1. sobota v měsíci a byli jsme na mariánském poutním místě, mluvil kazatel o Panně Marii a o modlitbě růžence. Velmi se nám líbila myšlenka rozdělit si růženec během dne po jednotlivých desátcích - třeba při cestě autobusem, ve frontě v jídelně nebo v obchodě, při umývání nádobí, atd. Během dne se tak při chvilkách můžeme pomodlit celý růženec a vymodlit spoustu dobra a požehnání sobě, blízkým nebo i nepřátelům, na které máme také pamatovat. Po mši svaté jsme si šli za oltář prohlédnout zobrazení, jak Panna Maria, v náručí s malým Ježíškem, ochránila Moravu před Tatary a svěřili jsme se také do její ochrany. Protože už roztál sníh, náš víkend se místo bobovacího stal sportovním a venku nás čekala štafetová hra s ukrytými sportovci. Soutěžící se dostali až k vodní kapli a po vyhledání všech obrázků se vrátili na oběd. V polední pauze jsme si začali vystřihovat ubrousky na ozdobení našich květináčků. Odpoledne krásně svítilo sluníčko, ale na vrcholu hory stále foukal silný vítr, proto jsme se rozhodli, že se vypravíme na vycházku směrem k Rusavě, cestou jsme si povídali, hráli hry a objevili poslední zbytky sněhu. Po návratu jsme si dokončili květináče a secvičili biblické scénky. Večer za námi na návštěvu přijel otec Marek Výleta, který si s rodiči povídal a pustili si film Most. Děti během promítání připravovaly po skupinkách večeři - měli jsme soutěž nazvanou "chlebíčkiáda". Každá skupinka dostala různé suroviny na chlebíčky a záleželo na nich, jak je nazdobí. Rodiče byli spokojení, jak se příprava večeře jejich dětem vydařila. Musím říct, že porotě se všechny druhy moc líbily nejen na pohled, ale také byly výborné na chuť. Po vyhlášení vítězů jsme Pánu Bohu poděkovali za krásný den a otec Marek nám dal požehnání.
V neděli ráno bylo trochu mokro po dešti, ustal vítr, vysvitlo sluníčko a my jsme se vypravili na nedělní mši svatou. Děti dávaly pozor na to, o čem budou biblické úryvky a zjistily, že nedávno jsme si zrovna o Adamovi a Evě vyprávěli v náboženství. Ve 2. čtení jsme si mohli uvědomit, proč přišel Ježíš jako Zachránce a že jeho obětí na kříži jsme zachráněni. Úryvek evangelia o pokušení Pána Ježíše na poušti zase hrály holky vedoucí jako scénku, tak nám vše do sebe krásně zapadalo. Po mši svaté jsme se vydali na rozhlednu a prohlédli si okolí z výšky. Viděli jsme Bystřici, Dřevohostice, Přerov, Kroměříž a věž nad Starou Vsí - výhled to byl opravdu nádherný. Cestou zpět jsme se stavili v kapli u plačící Panny Marie, děti tam zapálily svíčky, společně jsme se pomodlili a těšili se na oběd - byla frankfurtská polévka, sekaná a brambory. Moc jsme si pochutnali. Po obědě to chtělo něco sladkého a na Hostýně se pomalu
probouzelo jaro, tak jsme si zahráli na "eskymáka". Bylo třeba ho vypravit na sever - musel se rychle obléci, nasadit si čepici, rukavice, vzít si batoh na cestu a doplnit energii - ta jej čekala na talíři v podobě různých druhů čokoládek, ale eskymák je směl jíst jen vidličkou. Po hře jsme se vypravili na cestu, ne na severní pól, ale na křížovou. Šli jsme doprovodit Pána Ježíše na jeho poslední cestě a modlili jsme se za sebe, za sílu umět pomáhat, když se mi zrovna nechce, rozdělit se nebo třeba znovu začít, když se mi nedaří...
Po křížové cestě jsme udělali kroužek a každý mohl říct, co se mu nejvíce líbilo. Shodli jsme se na tom, že mezi námi vznikla krásná atmosféra, nová přátelství a bylo nám spolu tak dobře, že se nám ani nechtělo odjíždět... Jenže jsme museli. Takže jsme si sbalili věci, uklidili a zase se těšíme, že se někdy potkáme.